Bessie

K Besince jsme přišli, jak se říká - "jako slepí k houslím" :-)) Měli jsme už tehdy dceru Alexandru, měla cca rok a hlídala nám ji paní Jaroslava a po nějakém čase nám nabídla jezevčičku .. a to byla naše milá Besinka. Besie tedy je brněnská holčička.  Kdyby nám paní Jarka nenabídla, tak možná ani dnes jezevčíčky nemáme. 

A tak nám přibyla do rodiny jako právoplatný člen. Řekli jsme si, že žádná postel .. tak ten noční rachot jste měli vidět, tak jsem se slzou v oku, přisunula její pelíšek k nám do ložnice pod postel, že dám dolů ruku .. hmmmmm, do hodiny byla v posteli .. protože jsem to psychicky nevydržela :-D. 

A tak se stala postelovým jezevčínkem. :))

A milé štěndo rostlo a musím říct, že bylo pěkně prdlé. Pamatuji si na historku, to jsme ještě bývali na Lesné, jak jsme jí pořídili záchodek s pískem .. víte jak to dopadlo? Milý jezevčík se rozběhl a hups .. a ven .. a znovu - hups a ven .. takže písek všude, to jsem jí zakázala, tak se začala prozměnu zase v záchodku vozit... záchodek neprošel :-D.

Jednou se nám stalo, protože jezevčíci se jako norníci nezapřou, norovala blbě, za linkou .. lidi, my jsme museli vyškubat celou linku, aby jsme toho psa dostali ven :-D))).

Nebo si pamatuji, jak jsem se ji snažila udržet v pelíšku v kuchyni .. a asi hodinu jsem ji strašila utěrkou .. zahnala jsem na místo .. a za pár vteřin bylo slyšet: "cup, cup, cup, cup ....." pak dlouho ticho a za rohem jsem viděla, jak se jí krááááááásně natáhl krk .. a já - jedeš ... zamávala jsem ve vzduchu s utěrkou .. a ty prdy, co měla zase do pelíšku ... a tak jsme s ní blbnuli. 

Besinka byla úúúúžasný lovec pampalíny .. dokázala vylézt na velkou sedací soupravu a chňapat po mouchách, ráda spinkávala pánečkovi v křesle za krkem, jak norkový kožich :-)))) .. a její oblibou byl neuvěřitelný pohyb .. dokázala jako blázen lítat z postele na zem .. a nahoru a kousala do peřiny .. jednoduše praštěný jezevčíček, miláček a strááááášně mazlivý

Besinka měla ale špatný zlozvyk .. snědla na co přišla, když jsme měli návštěvu, tak jí snědla zubní kartáček .. za svůj život mi zbaštila asi tři jelení loje, první mi vzala ze stolu .. a další už jsem schovávala, ale jezevčík chytrý si ho uměl vytáhnout jak z kabelky, tak i za kapsy. :-)))

Jejím dalším zlozvykem .. mohla jsem se na ni zlobit, jak jsem chtěla, ale nesměli jsme nic nechat na stole a to už proběhlo tolik nástrah ... jak se něco zapomnělo, kafe, jídlo .. tak zkončilo v Besince :-))))

.. Besinku jsme opravdu ze srdce milovali a milujeme samozřejmě i dnes .. 

Dne 4.května 2012 Besince dotlouklo srdíčko a to přesně ve 13:13 hod. 

Besinko, chceme, aby jsi věděla, že Tě milujeme a v srdíčku Tě budeme stále nosit. Jsi náš první jezevčíček a tohle se nemělo stát. Milujeme Tě všichni. 

   S láskou celá Tvoje rodina